Živé vysílání

09:00 Za horizontom
(vysílá slovenská redakce)
11:00 Vôňa nedele (2)
(vysílá slovenská redakce)
12:00 Přehled pořadů
12:15 Sváteční slovo
Vysavač
12:30 Kormidlo
Nástroje (10/13): Bicí (R)

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Sváteční slovo - Vysavač


8. Odpuštění

Odpuštění je jeden ze základních kamenů křesťanství, proto má i své místo v těchto úvahách. Odpuštění je také součástí nejznámější modlitby - známé jako modlitba Páně či Otče náš. Píše se tam: A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. V jiném překladu je použito slovo dlužníkům. Pokud jsme někomu půjčili peníze, zůstává nám je dlužen, dokud je nesplatí. To fungovalo v dobách Ježíše, a platí to i dnes. Tento text nás ale vybízí jít ještě dál. Odpustit! Je to dokonce podmínka, aby mohlo být odpuštěno nám. Pokud si budeme držet naše zranění druhými, stejně tak bude držet Bůh seznam hříchů proti nám. Můžete si tipnout, který seznam bude delší.

 


Uveďme si příklad. V případě peněz je to celkem jasné. Půjčím někomu 10 korun, protože je právě potřebuje, a on je mi vděčný, ale neví, jak by je mi zrovna splatil. 10 korun není tolik, tak mu řeknu, že je dostal darem, nebo že mu je odpouštím. Dluh je tímto srovnán. Co když k částce přidáme jednu nebo dvě nuly? Jistě se změní emoce a napětí na obou stranách. Už se mi nechce "přijít" o takovou částku. Dlužník neví, jak by zaplatil. Pak mohou přijít různé spory, soudy, exekuce. Někdy se vzdám svého práva, aby byl klid a náš spor se netáhl roky. To ale není odpuštění, ale rezignace. Odpuštění je primárně dárek pro mě. Zřeknu se veškerých nároků k tomu druhému. Mohu odpustit ve svém srdci a nenosit si sebou hněv vůči svému dlužníkovi.
Ježíš jde, ale ve svém vyprávění ještě dál. V jednom jeho podobenství vystupují dva dlužníci. Jeden dluží svému Pánu přibližně 40 miliard korun, tedy zhruba tolik kolik je státní rozpočet na rok. Částku, kterou nikdo nemůže poctivým přístupem splatit. A upřímně ani nevím jak ji lze běžným životem zpronevěřit. Panovník to ví a při úpěnlivé prosbě mu dluh odpustí. Nežádá za to ani podepsání smlouvy, exekuci, ani nevezme služebníka do otroctví. Má to však jednu podmínku, musí odpustit i svým dlužníkům. Tento služebník také půjčil peníze. Částka, kterou půjčil on, je zhruba plat za čtvrt roku. Tedy částka, kterou lze dobrým hospodařením i splatit, ale dlužník právě nemůže. A zde ten, kterému bylo odpuštěno, dá dlužníka zavřít a čeká na splacení dluhu. A příběh končí tím, že se o tom dozví panovník a nechá zavřít i toho, kterému dluh odpustil, protože neodpustil druhým. Tento příběh ukazuje, jak je to s námi a Bohem. Bohu dlužíme částku, kterou si ani neumíme představit. Dal nám život, to nejcennější co máme, dal za nás výkupné, svého Syna, nabízí nám věčný život a podíl v jeho království. Podmínkou je odpustit lidem kolem nás. Nemyslím, tím nutně finance, ale jejich křivdy, zranění a vše co si držíme jako úpis proti nim. Je to pomoc primárně pro nás. Vždyť dlužník si někdy ani neuvědomuje, že mi způsobil škodu nebo mě zranil. Pokud mu odpustím, nemusím již já chodit hněvem a hledat pomstu.
Pokud nechcete druhým odpustit, nezapomínejte, že Bůh má také jeden velký soupis našich provinění, který svědčí proti nám. On je však milosrdný a přibil jej na kříži, aby celý svět mohl vidět, že dluh byl zaplacen. Říká: Nepožaduji náhradu! Ani teď ani v budoucnu.
Bůh na naše hříchy a viny nehledí, díky oběti Ježíše nás vidí tak, jako bychom nikdy nic neudělali. Tedy má to podmínku, musíme si naše viny uvědomit a litovat jich. Potřebujeme se od nich odvrátit a nedělat je více. K čemu by bylo, kdybych litoval, ale o týden později udělal znovu stejnou věc. Toho by se dalo snadno zneužít. To by zločinec řekl, že svého činu lituje a za týden by znovu kradl a ničil. Všichni by asi pochybovali o jeho upřímnosti. Ve svém životě jsem vykonal mnoho činů, za které se stydím, ale přinesl jsem je Bohu, poprosil jej za odpuštění, a rozhodl jsem se jich zanechat. Vím, že můj dluh byl v tomto případě zrušen a zaplacen.
A jak jste na tom vy? Máte své křivdy poznačeny a uschovány pro případ potřeby, nebo jste odpustili, a to tak, že nežádáte nic nazpět?

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.