• Promo 2018
  • CD 2018
  • Evangelia 2018

Živé vysílání

17:00 Písničky
17:15 Doteky
Bůh, na kterého se můžete spolehnout (2/2) (R)
17:45 Písničky
18:00 Myšlenka na den
Totalita (R)
18:05 Písničky

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Totalita


10. Milost - sen nebo realita?

 Nakolik je svět, ve kterém žijeme fascinující, příroda a celé stvoření okouzlující, přesto v něm my lidé zažíváme nepřehlédnutelnou míru nespravedlnosti, sebeprosazování se na úkor druhých, nebo obětování pravdivých ideálů pro zištné důvody. Na jednu stranu dokáže být člověk neuvěřitelně citlivý a vnímavý, na druhou stranu se setkáváme s absencí milosrdenství, bezprávím a krutým násilím nás lidí. Ačkoli nám z dnešního slovníku už vymizely termíny jako milostivá paní či milostpán a představa, že by se nad námi měl někdo smilovat je pro dnešního člověka spíše odpudivá. Přesto, když někdo z nás zakusíme milost na vlastní kůži, jsme touto zkušeností hluboce zasaženi.

Svět bez milosti pouze na principu: „příčina-následek“ nevede k ničemu jinému než k zániku. Pokud my sami nevstupujeme s milostí do světa, do našeho života a vztahů, ve kterých žijeme, necháváme za sebou destrukci. Vždyť kde by bylo dítě bez rodiče a neustále opakujícího projevu milosti a smilování? Kde by byly mezi lidské vztahy bez smilování se, které může mít podobu odpuštění nebo praktické pomoci? Kde bude naše Země, když se nesmilujeme a nebudeme se o ni moudře starat? Milost je uzdravující, hojící rány, ztišující bolest a působící obnovu. Svět kolem nás doslova křičí po milosti, po tom, aby nás druzí brali takové, jací jsme bez toho, abychom si to museli zasloužit.

V Bibli se píše: Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Zachráněni pro život věčný jsme z milosti, nemůžeme tedy nic pro svou spásu udělat, snad jen ji přijmout s vděčností a odpovědět skutky, ze kterých je v nebi radost. V tom se křesťanství liší od ostatních náboženství, kde lidská snaha a úsilí hraje klíčovou roli pro spásu člověka. Boží milost nelze zneužívat např. tím, že se budeme chodit zpovídat panu faráři a klidně se chovat dál stejně jako doposud. Milost si nemůžeme žádnou naší snahou získat. Můžeme na ni však odpovědět. Odpovědět tím, že bereme Boha ve svém životě vážně, že to co nám říká v Bibli žijeme, stáváme se součástí společenství věřících, přebíráme zodpovědnost za Boží dílo tady na zemi a jdeme s touto zprávou k dalším, kteří jsou na tom stejně, jako jsme byly my – žijí bez Boha a naděje věčného života!

Bůh dává milost a díky tomu tento svět ještě existuje! Člověk si uvědomuje, že na život nestačí, neumí být lepším člověkem, neumí vytvářet skutečné hodnoty a šířit pokoj … Přiznat si to je ale velmi těžké! Přijetí milosti vyžaduje pokoru a uznání vyšší autority, která milost dává. Pro život a osobní zralost je však právě toto nenahraditelné.

Milost je v křesťanství velmi silný motiv. Protože člověk prožije a prožívá Boží odpuštění a smilování, má zdroj, kde čerpat odpuštění a milost vůči druhým lidem. Boží jednání se tak stává motivem našeho lidského jednání. Ježíš řekl: Komu se málo odpouští, málo miluje. Neboli když prožijeme hluboké Boží odpuštění našich vin a jeho přijetí nás takové, jací jsme se vším, co se nám v životě nepovedlo a co jsme zpackali, zjistíme, že máme obrovský zdroj k milování druhých lidí takové, jací jsou oni.

Boží milost je jako obětí. Jako když otec řekne svému synovi, který mu právě odřel auto: pojď sem synku, to se stane, nic si z toho nedělej, to se dá opravit. Milost je balzámem duše, ovšem musíme ji vpustit dovnitř, otevřít se jí a přijmout ji! Bůh nám ji nabízí i dnes, svěřme svůj život do jeho rukou, přiznejme, kde potřebujeme odpuštění a Boží pomoc. Boží náruč zůstává otevřená stále a pro každého, kdo přichází s opravdovým srdcem.

 

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.