Živé vysílání

06:15 Myšlenka na den
Adventní kalendář (16/24): Bezbranný Ježíš
06:20 Písničky, kalendárium
06:30 Biblická úvaha
S námi Bůh
06:45 Tichý čas
06:50 Písničky

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Adventní kalendář (16/24): Bezbranný Ježíš


Daniel Zeman

Čím je pro Tebe práce v rádiu? Co pro tebe znamená?

Zajímavá práce, která je, doufám, užitečná a slouží Bohu i lidem.

Popiš nějaký svůj zlomový bod na cestě k Bohu.

Narodil jsem se do rodiny, kde rodiče svou víru v Boha upřímně prožívali a takto mě i vedli. Už od dětství jsem chodil do „nedělní školy“ neboli tzv. „besídky“ v Křesťanském sboru v Brně, kam stále patřím. O existenci Boha jsem snad ani nikdy příliš nepochyboval. V období dospívání, kdy se člověk pomalu staví na vlastní nohy, získává širší rozhled a formuluje své vlastní názory a životní postoje, jsem se samozřejmě dostával do konfrontace s tím, jestli je moje víra opravdová nebo je to jen nějaký zvyk, tradice, kterou jsem převzal od rodičů a z prostředí, ve kterém jsem vyrůstal. U mě nešlo ani tak o to věřit, že Bůh je, ale věřit Bohu, že to se člověkem myslí dobře, že je spravedlivý, že to není nějaký hlídač, který čeká, až šlápnu vedle, aby mě mohl potrestat, ale že mě má opravdu rád. Také jsem totiž prožíval častý problém "dětí z věřících rodin", kdy jsem se kolikrát jakoby se závistí díval na to, jak žijí moji nevěřící kamarádi a spolužáci, co všechno "můžou dělat" a cítil jsem se křesťanstvím svazován. Postupně jsem ale poznával, že život zařízený naprosto volně podle vlastních představ není zárukou štěstí a že naopak lidé, u kterých se zdá, že nemají předpoklady pro spokojený život (nemoci, chudoba...), mohou žít život šťastný a bohatý. Dospěl jsem k přesvědčení, že Boží řád pro život, který sděluje v Bibli, je dobrý a neslouží k nějakému samoúčelnému omezování mé svobody, ale k ochraně člověka "před sebou samým", před hříchem, který, i když se to ze začátku nezdá, vede nakonec do neštěstí. Také jsem poznal, že tak nejsem schopen žít a kolikrát nemám sílu dělat to, co vidím, že je dobré. Z vyučování ve sboru jsem věděl, že toto je potřeba Bohu vyznat a věřit, že moc oběti Božího syna Ježíše Krista může působit i v mém životě a proměňovat ho. Toto jsem také udělal a děkuji Ježíši, že zástupně podstoupil trest za moji špatnost a tak můžu mít volný přístup k Bohu a naději na věčný život po smrti. Také jsem mohl poznat, že Bohu nejde o dodržování nějakých předpisů a nařízení, ale o vzájemný živý a láskyplný vztah s člověkem, z kterého plyne všechno ostatní.

Jak odpočíváš?

Čas s rodinou, procházky, kolo, film.

Co bys chtěl „mimo mikrofon“ vzkázat posluchačům?

Díky za vaši podporu.

 

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.