Živé vysílání

08:15 Písničky
08:30 Život víry
(R)
09:00 Myšlenka na den
Mimozemšťané (R)
09:05 Písničky
09:15 Nejen chlebem
Jak mít v životě úspěch?

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Mimozemšťané


9. Život s Bohem

Je mi 45 let a téměř polovinu svého života jsem žil bez Boha. Posledních 26 let však žiji s Bohem a tak si mohu dovolit srovnávat jaké to je - žít s ním nebo bez něho. Hned na úvod bych chtěl říct, že lituji jedné věci, totiž toho, že jsem se k Bohu neobrátil mnohem dříve. Za nic na světě bych totiž neměnil.

 

Dovolte mi však nejprve říct, že život s Bohem není jednodušší, není to procházka růžovým sadem, neznamená to, že se vám bude vyhýbat všechno zlé, neznamená to život bez problémů, bez bolesti a bez ztrát. Život s Bohem vykazuje úplně jiné hodnoty, za které to všechno stojí. Tento život má totiž smysl, směr a cíl! Navíc v něm nikdy nejsme sami ponecháni na pospas osudu, ale můžeme s jistotou vědět, že ať už zažíváme cokoliv, tak to Bůh dopouští z nějakého důvodu a že nás v tom nikdy nenechá samotné. Být s ním je prostě mnohem lepší než žít bez něho.
Ne nadarmo je vztah mezi církví a Ježíšem přirovnáván k manželství, jak to čteme například v 5. kapitole listu Efezským. Manželství také není procházka růžovým sadem, kde se vám všechny problémy vyhýbají. Naopak to někdy vypadá, že si člověk spoustu problémů zavinil tím, že do manželství vstoupil. I zde však mohu z vlastní zkušenosti, po 25 letech manželství, říci, že je lépe dvěma nežli jednomu. V obou případech totiž velmi záleží na tom, co očekáváte a s jakým postojem do tohoto vztahu vstupujete.
Stejně jako v manželství, i ve vztahu s Bohem je to tak, že pokud přicházíte s tím co nejvíce brát a pokud možno co nejméně dávat, pak je tento vztah odsouzen k nezdaru. Bible nám dokonce říká, že konce takového člověka bývají horší než začátky. Bůh není žádný automat na splněná přání - vhodíme modlitbičku a vypadne nám vyřešený problém. Tak to rozhodně není. Bůh obětoval sám sebe, zemřel na kříži za moje a tvoje hříchy proto, abychom k němu vůbec mohli přijít. Proto i nám Bůh říká v Markově evangeliu 8:35, že kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne a pro evangelium, zachrání jej. Ale nemusíme mít rozhodně strach. Ten Boží plán pro tvůj nový život je mnohem lepší a dobrodružnější, než bys ty byl schopen si vůbec kdy představit. V Jeremiáši 9:11 Bůh říká: Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. A v tom nás naděje rozhodně nezklame, neboť Bůh je nejen Stvořitelem celého vesmíru, našeho světa a nás samotných, ale také to vše drží pevně ve své ruce a Jeho vůle bude nakonec naplněna do posledního písmenka. Na nás však závisí, jestli toho budeme účastni - tedy jestli se rozhodneme předat mu otěže našeho života a prohlásit ho za jediného Krále.
Je zde však ještě jedna věc, kterou bych chtěl zmínit. Ježíš nechce být jen Králem, který rozhoduje - On chce být mnohem víc. O svých učednících řekl, že jsou to jeho přátelé a ten samý vztah chce mít i s tebou. Tedy nejen Král, ale i přítel. A v tuto chvíli to začíná být teprve jízda! Jen si to zkuste představit! Ten, který dokáže stvořit život z ničeho, ten který svými prsty stvořil hory a pohoří, ten, který nemá problém rozdělit Rudé moře a vytvořit skrz něj širokou cestu, ten, který není spoután časem, prostorem ani hmotou … tak ten chce být tvým přítelem! Jeho cílem není vydávat příkazy, sledovat jejich přesné a neodkladné plnění a potom hodnotit, jak jsem to všechno zvládl. Jeho cílem je láskyplný a přátelský vztah založený na důvěře. K tomuto cíli však vede určitá cesta, která nemá žádné zkratky, nelze se z ní takzvaně "ulejt", nemůžeš na ní poslat nějakou náhradu! Smysl té cesty spočívá v tom, abychom byli schopni tento přátelský vztah nesobecky unést. Tedy aby z nás nebyli ti, kteří toho druhého jen využívají a vezou se na vlně odpuštění a milosti ale jejich vlastní nitro zůstalo nedotčeno. K tomu, aby takový vztah opravdu fungoval, je potřeba, abychom se změnili uvnitř. No a stejně jako se tříbí a zušlechťuje zlato nebo stříbro, stejně tak i náš charakter musí projít řadou tlaků, tavení, výhní zkoušek, omylů a pádu, odstraňování strusky sobectví a tužeb tak, abychom mohli být nakonec shledáni ryzí a čistí, s laskavým a odpouštějícím srdcem, prosti jakékoliv zášti a neodpuštění a mohli tak odrážet obraz našeho Stvořitele a být tak živým důkazem toho, že ON JE LÁSKA.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.