Playlist

Živé vysílání

09:00 Kanafásek
Co vyprávěla houpací síť (8/12): Zajíc Mlsoun a salát Posmíšek (R)
09:30 KOMPAS
Rechabeám (6): Napínání svalů
09:45 Písničky
10:00 Za obzor
Jihoafrická republika
11:00 Písničky

Vysíláním vás provází

Myšlenka na den

Nedoceněná


Měsíc vysílání Rádia 7 v balíčku

Máme pro vás poštu - a chceme ji mít každý měsíc.
V poslední době přicházejí do redakce častěji dopisy se žádostmi typu "Nevím, jak vás poslouchat", "Internet už se učit nechci a satelit nemám, ale rád bych se dostal k vašim pořadům", "Poradíte mi, jak si můžu poslechnout taky další pořady z produkce Rádia 7?"
A tak vás chceme pozvat ke spolupráci. Na našich webových stránkách se každý měsíc objeví soubor ke stažení a vypálení na CD - pokud tak učiníte, získáte CD s výběrem pořadů za předchozí měsíc. Prosíme víte-li o někom, koho by tato nahrávka potěšila, staňte se naší prodlouženou rukou, CD vypalte a pošlete dál. Děkujeme... 
Historicky poprvé tak můžete učinit zde

DĚKUJEME, že v tom nejsme sami.

Vytisknout E-mail

Slovo k Velikonocům

Prožíváme složité období a mně se připomíná jedno takové ze Skutků apoštolů. Když učedníci dostali pokyn jít až na sám konec světa a tam hlásat evangelium, potřebovali k tomu ještě jedno pobídnutí, a to dost nepříjemné. Začali dělat to, co měli, teprve až přišlo pronásledování církve a rozehnalo je do všech koutů tehdy známého světa.

Jaké pobídnutí znamená pro náš duchovní život současná epidemie? Určitě přehodnocení toho, co má smysl a co smysl nemá. Spousta věcí se nám dělá složitěji, a to je dobrý tlak na to, abychom opustili to, co nám za tu námahu nestojí, a naopak si podrželi věci důležité. A může to platit i o nastávajících Velikonocích. Nákaza nás zbavila možnosti prožít je tradičním způsobem – setkat se se spoustou lidí a vyplnit čas spoustou náboženských událostí. Nezbavila nás možnosti setkat se s Bohem a vyplnit čas modlitbou, chválou, čtení Písma.

Věci, které nám letos nejsou umožněny (a já jimi v žádném případě nepohrdám), nás nebudou odvádět od toho, abychom tentokrát nejen poslouchali, o čem jsou Velikonoce, ale zároveň to i prožili. A co máme prožít? A jak?

Kristovou obětí na kříži jsme byli vykoupeni. Nemusíme nést trest za své hříchy. Můžeme trávit věčnost s Bohem tam, kde není pláč ani nářek, ale jen nekončící radost. Tato část Kristova díla pro každého z nás se nám přijímá nejsnáze. Ježíš udělal vše sám, nic mě to nestojí. Jenom to vírou přijmu a budu brát všechna pozitiva, která z toho plynou.

Kristovou obětí na kříži jsme byli vysvobozeni. Už nejsme ve spárech ďábla, nemůže si s námi pohrávat, jak chce. Pokud mu to nedovolíme, nemá nad námi žádnou moc. A v tom „pokud“ je trochu zádrhel. Protože tady se od nás čeká něco víc než jen víra, že něco nějak je. Tady se od nás čeká víra, která se projevuje skutky. Víra, která v činech ukazuje, že Boží pravidla považujeme za dobrá a ďáblova lákadla za podvod a lež a odmítáme je. V tomto na sobě prakticky poznáváme, že to s naší vírou není až zas tak slavné.  

Tak jako Kristus zemřel na kříži obtěžkán našimi hříchy, i my jsme spolu s Kristem ve křtu zemřeli starému životu, který byl ovládán ďáblem, a tak jako On byl vzkříšen, i my jsme začali žít nový život. Na každém z nás je, jak hluboko jsme touto proměnou prošli. Cílem není dodržovat desatero přikázání, ale mít Kristovo srdce. Mít srdce plné lásky, milosrdenství, soucitu a ochoty obětovat se pro druhé. Troufám si tvrdit – tuto část Kristova díla na kříži nikdo z nás nepřijal plně. Všichni jsme spíše na začátku. Nikdo z nás nemá Kristovo srdce, které objímá celý svět. Každý z nás může zapracovat na svém umírání touhám tohoto světa, na umírání svému sobectví a novém narození do života, který na nás sice klade nároky, ale vše v něm slouží dobrým Božím úmyslům.

Co tedy můžeme udělat? Zpytovat svůj duchovní stav. Přiznat si před sebou i před Bohem, kde jsme nepřijali všechno to bohatství, které nám Kristus na kříži vydobyl. Přiznat i strach udělat další krok ve víře a přijmout moc Ducha svatého do všech dalších zkoušek, které budou tříbit naši víru. Můžeme rozjímat o Boží lásce v modlitbě nebo nad Písmem. Můžeme Boha chválit. Můžeme dělat spoustu věcí, ve kterých dáme Bohu příležitost, aby se dotýkal našich srdcí a měnil je.

Možná se vám stýská po těch dobrých aktivitách, které jste dělali, a teď nemůžete. Ale jejich čas zase přijde. Teď je čas pro proměnu našeho srdce, která může z gruntu změnit to, jak k těmto aktivitám budeme přistupovat a jaké ponesou ovoce před Boží tváří.

Apoštolové nějaký čas přešlapovali na místě a věnovali se misii pouze v Jeruzalémě. Pak je vnější okolnosti přinutily vyjít ven. My jsme možná pocítili povolání jít do spousty služeb a také se do nich pustili. Teď nás vnější okolnosti omezily v jejich provozování, ale neomezily v tom, abychom se lépe vnitřně připravili na to, až do nich vstoupíme znovu. Pán může dát, že do nich budou vstupovat úplně noví lidé – Jím proměnění. A to je moje velikonoční přání pro nás všechny.

Vytisknout E-mail

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.